Jazyk: cz Dnes je čtvrtek 19. října, svátek má Michaela | Právě je 16:21 | login: heslo:

Historie sboru Rastislav

Počátky historie sboru sahají až do roku 1862...

Rychlá navigace:

1862 – 1920: Zpěvem k srdci, srdcem k vlasti

Počátky sboru sahají až do roku 1862, kdy je v Blansku ustanoven vzdělávací slovanský spolek „RASTISLAV“. Název je odvozen od velkomoravského knížete Rastislava, nebo-li Rostislava, který r. 862 povolal z Byzantské říše na Moravu Konstantina a Metoděje. Ti zde pak šířili křesťanskou víru a vzdělání. Tisíc let od této slavné mise, kdy Češi, Moravané i Slováci žijí pod vládou rakousko-uherské monarchie, skupina blanenských vlastenců zakládá 26. prosince 1862 spolek RASTISLAV. Dušemi tohoto spolku jsou blanenský lékař „Salmových železáren a strojíren“ - MUDr. Jindřich Wankel (budoucí „Otec Moravské archeologie“) a také ředitel těchto podniků Hynek Vondráček. V roce 1863 má spolek RASTISLAV asi 20é členů. Po vzoru pražských vlasteneckých spolků usiluje RASTISLAV, aby měl svůj vlastní PRAPOR, což se podaří vyplnit. Autorem praporu je významný pražský malíř Josef Mánes. Prapor je slavnostně spolku předán po bohoslužbě před kostelem ve Sloupu, a to 14. srpna 1864. Po roce 1868 se počet pěveckého sboru RASTISLAV ustaluje na 50 – 60 členech a tento stav se udržuje až do začátku I. světové války r. 1914. Po první světové válce vzniká 28. 10. 1918 samostatná Československá republika. Převratnost jejího vzniku na krátkou dobu odsunula zájem společnosti o spolek. Proto se výbor Rastislava usnesl o rozpuštění spolku, ke kterému došlo 8. 4. 1920. Prapor je předán prvně sokolské organizaci, aby byl posléze uchován v Moravském zemském muzeu Brno.

zpět na začátek stránky

1920 – 1969: Tradice zpěvu v Blansku

V této době existuje v Blansku více sborů - sbor Sokol Blansko jehož dirigentem je jeden čas významný hudební skladatel Zdeněk Blažek, sbor Lumír. Na počátku 20. let 20. století se blanenští obrací na dnes světově proslulého skladatele Leoše Janáčka v Brně se žádostí, zda mohou svůj právě založený pěvecký spolek pojmenovat jeho jménem. Na jeho radu, aby byl sbor finančně zajištěn, dostává spolek jméno „Dělnický pěvecký sbor“. V Blansku také působí sbor Atletického fotbalového klubu Blansko. V Protektorátu je činnost sborů zakázána, v Blansku působí jen estrádní uskupení Klubko a Blanenské trio. Po válce se vyskytuje několik marných pokusů o udržení dlouhodobějšího pěveckého uskupení. Až v roce 1959 je ustanoven sbor Mladý Dimitrovec, jehož dirigentem je jmenován zástupce ředitele jedenáctileté střední školy v Blansku, učitel Jaroslav Zeman ze Sloupu. Hudební doprovod tvoří harmonika (B. Zouhar) a kytara (Fr. Hlaváček). Zpívají se skladby poplatné době. V roce 1965 dochází vzhledem fluktuaci k úplnému rozpadu. Proto v roce 1965 je založen při Závodním klubu ČKD Blansko „Mužský pěvecký sbor ZK ROH ČKD Blansko“. Uměleckým vedoucím a dirigentem souboru je opět Jaroslav Zeman. Sbor má 30 členů a zaměřuje se na tvorbu českých klasiků. S kvalitně nastudovaným i umělecky hodnotným programem sklízí tento sbor řadu ocenění nejen doma, ale i v zahraničí (Rakousko, Polsko, Bulharsko, Východní Německo aj.).

zpět na začátek stránky

1969 – 1985: Obnovení pěveckého sboru RASTISLAV

Skupina členů „Mužského pěveckého sboru“ prosazuje, od roku 1969, u členů sboru přijetí původního názvu, což se nakonec podařilo a sbor se oficiálně opět nazývá Rastislav. Roku 1970 je soubor doplněn o ženskou složku na „Smíšený pěvecký sbor RASTISLAV ZK ČKD Blansko“. Nový umělecký vedoucí a dirigent profesor Karel Hradil podstatně rozšiřuje a zkvalitňuje repertoár sboru, který se stává nedílnou součástí regionálního kulturního života. Zvyšující se umělecká úroveň otevírá sboru dveře i do zahraničí. Na koncertech v Rakousku (Lenzing, Bad Goisern, Linz), ve Východním Německu, Polsku, Bulharsku a Maďarsku přednáší publiku průřez českou vokální tvorbou a též skladby světových klasiků. Sbor se zapojuje aktivně do činnosti „Unie českých pěveckých sborů“. Od roku 1975 se RASTISLAV pravidelně zúčastňuje soutěží „Písní přátelství“. Přes její politicko ideový podtext je tato soutěž neoficiálním měřením kvalit pěveckých sborů v českých zemích. V letech 1977 a 1979 zde získává blanenský RASTISLAV bronzové medaile a v roce 1982 medaili stříbrnou. V roce 1979 po smrti prof. Karla Hradila se ujímá vedení sboru výborný PhDr. Jaroslav Dostalík. Po jeho odchodu do Prahy v roce 1984, prochází sbor obdobím krátkého působení několika dirigentů. Po ročním působení Bohuslava Navrátila, který současně diriguje brněnské „ELIŠKY“ a křtinskou „KANTILU“, přebírá dirigentskou taktovku posluchač 5. ročníku brněnské JAMU Tibor Varga.

zpět na začátek stránky

1985 – současnost: Hudba pro duši - pod vedením Jaroslava Martináska

Na místo druhého dirigenta, po panu Bořivoji Greplovi, nastupuje Jaroslav Martinásek. Po odchodu Tibora Vargy v r. 1986 přebírá vedení sboru Martinásek a zahajuje tak novou éru blanenského RASTISLAVa. Během podzimu r. 1986 připravuje RASTISLAV první nastudování vánoční mše Jana Jakuba Ryby „HEJ, MISTŘE!“. Premiéra tohoto díla 28. prosince 1986 naznačuje směr, kterým se soubor bude ubírat v dalších letech. Dirigent Jaroslav Martinásek dává nejen základ budoucí tradici vánočních koncertů, ale i směr celkového zaměření činnosti sboru, a to do oblasti duchovní hudby. V roce 1987 sice ještě nastupuje jako první dirigent František Lavička, ale jeho působení je krátké. Sametová revoluce (konec vlády komunistů) roku 1989 přináší souboru nejen naprostou svobodu, ale také řadu problémů – odchody některých členů a ekonomické potíže. V prosinci r. 1994 a. s. ČKD Blansko se od sboru distancuje. Sbor tak přichází i o místo pro své zázemí. Hrozba rozpadu RASTISLAVa je zejména zásluhou dirigenta zažehnána zajištěním nových prostor.

RASTISLAV se tak bez jakéhokoliv přerušení činnosti přesídluje již v lednu 1995 do budovy Okresního soudu v Blansku. Dirigent se navíc ujímá funkce manažera sboru a úspěšně zajišťuje koncerty, včetně finančních prostředků pro činnost a reprezentaci sboru. Založením „občanského sdružení“ v lednu 1995 získává RASTISLAV právní subjektivit. Soubor tak získává i více tvůrčího klidu. Věnuje se převážně studiu sakrální hudby domácích i světových autorů. Nově nastudované skladby zaznívají většinou v doprovodu orchestru a přinášejí nadšený ohlas publika. Sbor spolupracuje s předními brněnskými sólisty (např. Jarmila Hladíková, Daniela Straková – Šedrlová, Jaroslava Hýlová – Ondrušová, Anna Barová, Jarmila Janíčková, Zoltán Korda, Richard Novák, Aleš Šťáva). Dlouhodobá součinnost je s odborným asistentem JAMU Brno Janem Králem. Nesmírným obohacením některých koncertů jsou také nenapodobitelným způsobem přednášené meditace českým hercem profesorem Radovanem Lukavským (spolupráce od r. 1993). RASTISLAV se zúčastňuje nejrůznějších festivalů doma i v zahraničí a spolupracuje s Rádiem PROGLAS a ČESKOU TELEVIZÍ. Před návštěvou papeže Jana Pavla II. V České republice v r. 1995 probíhá v Olomouci Festival duchovní hudby, na němž právě RASTISLAV zpívá závěrečný koncert – Oratorium Josepha Haydna „Sedm posledních slov Vykupitelových“. V prosincI r. 1996 zpívá sbor v přímém přenosu „Adventních koncertů“ v Praze a na Štědrý den toho roku vysílá Česká televize na ČT 1 Steckerovu „Koledu“. V r. 1996 je poprvé uvedena Korunovační mše od W. A. Mozarta. I nadcházející léta jsou koncertně – jak kvantitou tak i kvalitou - bohatá. Sbor v květnu 1997 doma koncertuje také s orchestrem APOLLO z USA. V říjnu 1997 Rastislav uvádí poprvé mši F. X. Brixiho Missa Dominicalis. V listopadu koncertuje v Milovicích v rámci mše za padlé italské vojáky, které se účastní papežský nuncius J. Coppa a přední italští, nejen vojenští, hodnostáři.

Od roku 2000 spolupracuje se sborem hlasová poradkyně prof. Blanka Chládková. V tomto roce má premiéru mše J. Haydna Missa Sancti Bernardi a sbor čeká návštěva Tyrolska. Od roku 2001 začíná spolupráce s výborným orchestrem CZECH VIRTUOSI. Rok 2002 se nese v rámci oslav 140. výročí sboru. Dne 16. června probíhá slavnostní svěcení repliky praporu RASTISLAV, kde zaznívá Rejchovo Te Deum laudamus. K velké události patří koncert 2. listopadu 2002, při němž sbor obdrží Evropskou cenu Rudolfa II. Vyvrcholením jubilejního roku je výroční koncert 26. 12. 2002 v sále Okresního soudu v Blansku.

Ani ne pět měsíců po tomto koncertu ke 140. výročí sboru je Rastislav v květnu vypovězen z dosavadního působiště v budově Okresního soudu Blansko. Sbor zkouší provizorně na blanenské faře, pak v Katolickém domě a následuje provizorium v Obřadní síni blanenské radnice. Bohužel v tomto období odpadá i významný sponzor sboru. Takže horší časy? Sbor i přesto zkouší, koncertuje a studuje další části kantáty Antonína Dvořáka „Stabat mater“. Světlým bodem je též nahrávka CD díla F. X. Brixiho – Missa Dominicalis.

Významným datem pro sbor se stává 27. červen 2004, kdy zaznívá premiéra Dvořákova „Stabat mater“. Je to velký duchovní zážitek i pro účinkující. V srpnu se sboru dostává i vhodného útočiště, a to v Galerii města Blanska. V roce 2005 spolupracuje Rastislav se sborem Cantus z Morkovic na díle Antonína Rejchy „Te Deum laudamus“. Společný koncert se koná v Kroměříži za doprovodu Státní konzervatoře Kroměříž. S Rastislavem začíná spolupracovat jako sólista Jan Šťáva (syn sólisty Aleše Šťávy), kterému nikdo nechce při jeho mládí věřit neuvěřitelně krásný bas. V září 2005 pořizuje sbor díky Českému rozhlasu Brno nahrávku Velkopátečního oratoria Josepha Haydna – meditace Radovan Lukavský.

Začátek roku 2006 zastihuje členy sboru v pilné přípravě a - trefně konstatujíce - v svatém nadšení, nad velkolepým projektem. Sbor dokáže za tři měsíce nastudovat světové dílo – oratorium „Eliáš“ od F. M. Bartholdyho. Koncert se koná v Hradci Králové ve spolupráci se sborem z německého Wiesbadenu a hradeckou filharmonií. Diriguje charismatický mladý dirigent Thomas J. Frank. Dílo „Eliáš“ se stává vedle „Stabat mater„ miláčkem sboru. Začátkem července, v krásných vedrech, se sbor s orchestrem „Czech Virtuosi“ a sólisty přesouvá do „Rytířského sálu“ brněnské radnice, aby zde natočil CD s vánoční mší J. J. Ryby „Hej, mistře!“ V tomto plodném roce začíná také vřelá spolupráce s rakouským sborem z Mauternu u Kremsu. Koncem roku 2006 navazuje sbor kontakty s lichtenštejnským princem Aloisem. Tento rok je úspěšným díky vystoupením i finančním podporám. Na koncertních úspěších v této době má svou zásluhu i početné publikum, což svou atmosférou potvrdil především blanenský vánoční koncert 2006.

V roce 2007 Rastislav opět koncertuje a pilně nacvičuje, bokem Dvořákovo „Te Deum“, oprašují se „světské“ písničky na premiérový dětský koncert „RASTISLAV dětem“, který přijímá s nadšením malé, ale i velké publikum – i díky profesionálním hereckým výkonům amatérů z řad Rastislava. Od začátku roku se připravuje sbor opět na spolupráci s německým dirigentem Frankem, a to na Beethovenovu Devátou symfonii. Evropská hymna zazní jak v Německu, tak u nás. V evropském duchu se nese pro sbor i druhá polovina roku, sbor čeká perný podzim – nejprve Rakousko, pak koncerty doma a Lichtenštejnsko.

V prosinci slaví sbor polojubileum vzniku – 145 let od založení spolku RASTISLAV. K tomuto mezníku nutno podotknout, že sbor je v této své etapě lidsky stmelen zážitky z krásných koncertů a rovnocenně také z tomu předcházejících příprav – zmiňme pěkná soustředění sboru.

Začátkem roku 2008 jede Rastislav vystupovat do vánočního Říma, kde natočí s Českou televizí pořad Česká mše vánoční v Římě - vysílání pak probíhá na Štědrý den roku 2008. V roce 2008 premiéruje Rastislav společně s wiesbadenským sborem dílo Carmina Burana, repríza se koná v Obecním domě v Praze také za doprovodu Filharmonie Hradec Králové.

V roce 2009 opět Rastislav navštíví Vaduz. V listopadu pak začíná velmi významná spolupráce s bazilikou ve Waldsassenu a tamním dirigentem. V roce 2010 Rastislav zpívá Haydnovo Stvoření, o rok později Verdiho Requiem a koncem roku 2011 s Waldsassany Mendelssohnovo oratorium Paulus. Od roku 2007 sbor každoročně uvádí koncerty řady Rastislav Dětem. Krom vyjmenovaných velkých děl sbor pravidelně koncertuje i s jiným programem.

Rok 2012 je pro sbor jubilejním rokem, kdy si prostřednictvím rozmanitých akcí připomíná 150. výročí založení (gala koncerty, výstavy, komorní pořady, křest DVD o historii sboru, akce pro děti, vánoční koncerty). Beze sporu Rastislav zažívá svou zlatou éru, kdy může uvádět hodnotná vystoupení a lidsky je zde vytvořeno přátelské společenství. Přejeme, aby lidé i z řad posluchačů mohli s Rastislavem nadále prožívat setkání člověka s hudbou duše.

zpět na začátek stránky

Prapor Blanenského čtenářsko-zpěváckého spolku Rastislav

Autorem Vysivka praporu Rastislava tohoto praporu je pražský vlastenecký malíř - Wanklův přítel - Josef Mánes. Jako jediný z jeho praporů nebyl malován olejovými barvami, ale byl oboustranně ručně vyšit zlatými, stříbrnými a červenými nitěmi na těžkém francouzském hedvábí. Slavnost svěcení Mánesova praporu RASTISLAV se konala velkou národní manifestací 14. srpna 1864 ve Sloupě za účasti značného množství lidí nejen z okolí, ale i z celé Moravy, Čech i Slovenska. Po splnění svého osvětového a vlasteneckého poslání, vznikem Československé republiky v roce 1918, se spolek RASTISLAV rozešel a prapor byl roku 1920 věnován Moravskému zemskému muzeu v Brně.

Prapor Josefa Mánesa pro spolek RASTISLAV je na Moravě jediný a je nejkrásnější ze všech deseti praporů, které J. Mánes vypracoval. Cítil se tímto úkolem poctěn. Vypracoval konečné předlohy pro vyšívačky, které sám vyhledal a na jejich práci sám dohlížel. Prapor sboru Rastislav Prapor je dvoustranný, obdélníkového tvaru 197 x 193 cm. Na lícové straně je vyšita moravská orlice, na rubové straně nápis RASTISLAV. Jako materiálu je použito hedvábí a zlatý a stříbrný dracoun. Na vrcholu žerdě ozdobené několika drahokamy a českými granáty je sedící stříbrná moravská orlice s rozepjatými křídly. Poslední možnost zhlédnout rozpadající se originál praporu byla ve sloupském kostele dne 11. 10. 1998, kde sbor uvedl Mozartovu „Korunovační mši“ (videonahrávka). Poté byl opět uložen v Moravské galerii v Brně.

Repliku Mánesova praporu provedla firma „VELEBNÝ & FAM.“ v Ústí nad Orlicí v měřítku téměř 1:1. Zájemci ji mohou vidět při některých koncertech sboru. Trvale vystavena je v prostorách Městské knihovny Blansko. Slavnostní posvěcení nového praporu pěveckého sboru RASTISLAV proběhlo při koncertu Rejchova díla „Te Deum laudamus“ 16. června 2002 ve Sloupě v jeskyni Kůlna.

zpět na začátek stránky
Zákaz použití jakýchkoliv materiálů bez souhlasu smíšeného pěveckého sboru Rastislav Blansko.
© 2006 - 2017 by Rastislav Blansko